David Doubek aka Ventolin – el. kytara, samplery, zpěv, Johana Švarcová – klávesy, zpěv A Schwarz – VJ Elementární rytmický podklad přehlušují zkreslené kytarové riffy a doplňují je „nekomplikované“ klávesové melodie. Temný zvuk s jasným poselstvím. Heslovité slogany s dadaistickým nádechem občas střídají delší postromantické příběhy. Texty vznikají od začátku v češtině a kapela je tvoří kolektivně. Rozpolcenou a neklidnou dvojici hudebníků doplňuje audiovizuální specialista, který kultivuje černobílou estetiku. Na konci roku 20 08 se Kazety seznamují s berlínským producentem a hudebníkem Jayrope a společně začínají připravovat nahrávání debutové desky. Jayrope producentsky spolupracoval mimo jiné s umělci jako Arto Lindsay, Rechenzentrum či Atari Teenage Riot, sám hraje v mnoha projektech a skupinách. V loňském roce produkoval desku Fonók kapely DVA.V červenci 20 09 Kazety strávili tři týdny nahráváním v téměř opuštěné podještědské osadě Padouchov. Deska Kazety vyšla v listopadu 20 09 u X-production. David Doubek aka Ventolin začal s hudbou v osmdesátých letech jako dětský folkový kytarista. V devadesátých letech hrál na baskytaru v kapele Zlá žena, koncem devadesátých let se zamiloval do programu Modplug Tracker a začal se věnovat především elektronické hudbě. Po elektro-analogové skupině Undo, založil skupinu Kazety. Sólově vystupuje s elektronickým projektem Ventolin.Johana Švarcová se kromě hudby věnuje také divadlu a filmu. Začínala jako herečka v divadle DNO, kde mimo jiné hrála v pouliční kapele na akordeon. Spoluzakládala dvě dívčí kapely (Děvčátka, Audiofenky). Po elektro-analogové skupině Undo založila skupinu Kazety. Složila hudbu k divadelním performance Triumf smrti a Kočka. V současnosti se věnuje experimentálním rozhlasovým hrám, DJingu a aktivitám okolo kolektivu Mikinikill. A Schwarz je jedním z iniciátorů volného sdružení Fiume, zabývá se experimentální animací a performance. Inscenoval audiovizuální představení Triumf smrti a Kočka.
www.myspace.com/kazety

1a2v1 
Krkolomný názov tohto brnensko - pražského projektu je tak trochu rébusom. V hranatých zátvorkách by ste za slovkom čítaj, našli takmer reklamu na instantnú kávu: „jeden a dva v jednom“, odkazuje však na audiovizuálnu koncepciu ich tvorby. V prípade 1A2V1 má obraz VJa Koloucha rovnako dôležitú úlohu ako 8-bitové kompozície Jara Hara. Projekcia je až symbioticky spätá s bzučivými melódiami. Dominantné postavenie má v ich skladbách predovšetkým hravosť zvukových prvkov, ktoré sa vrstvením dokážu zmeniť v hutný tanečný podklad a následne sa rozbiť na kryštálové melódie herných konzol. Na rozdiel od väčšiny „chip tune“ projektov si však 1A2V1 zachovávajú nezameniteľný rukopis a predovšetkým sa neopakujú. (zdroj: tabacka.sk)