Napůl hráno, napůl vyprávěno, napůl pravda, napůl vymyšleno.Zčásti připraveno, zčásti improvizováno.
Premiéra a derniéra zároveň, jediné uvedení. Připravil, vymýšlí, hraje a třeba i zpívá - Arnošt Goldflam
Výtvarná a hudobná spolupráca: David Cajthaml
Před pár lety, když jsem se blížil šedesátce, jsem si řekl, že musím taky trošku cvičit paměť, když už přece jen občas hrávám. A taky, když jsem připravoval nějakou inscenaci a hercům sem tam předváděl,jak bych si to představoval, říkávali mi:“Když už to máme hrát jako ty, nechtěl by sis to rovnou zahrát sám?“
Nakonec, proč ne, řekl jsem si, jednou bych to zkusit mohl, udělat takové autorské představení. A pak jsem četl jistý japonský román, myslím, že Příběh pivoňkové lucerny, zapsaný živě podle jednoho slavného vypravěče. Ti to ovšem měli vždycky podrobně nastudováno, až do detailů. Já jsem chtěl také vyprávět příběh. A nejen vyprávět ale taky trochu hrát a zároveň zkoušet, jestli se mi podaří aspoň trošku improvizovat. Komunikovat s publikem, reagovat na podněty, měnit příběh, přidržovat se atmosféry v hledišti. Takže je to vlastně něco takového, jako bych si vymyslel nějakou historii, zapsal si její opěrné body, těch se jakž takž držel a ten děj zčásti vyprávěl a zčásti hrál, čili-víceméně vymýšlel povídku živě před lidmi na jevišti! A pokaždé něco jiného, vždycky premiéra a derniéra zároveň!
To je ovšem velice těžké a nemám u nás celkem nikoho, jehož zkušenostmi bych se mohl inspirovat. Přesto jsem se do toho vrhl, pár dní vymýšlel a dělal si poznámky, jeden den zkoušel a tentýž den večer poprvé a naposledy hrál. Tak vznikly v pražském divadle Archa cykly Masochista, Voyeur a Maniak, každý rok jeden cyklus, každý večer samostatný příběh a pokaždé jsem si říkal, jestli nejsem blázen, když se po šedesátce pouštím do takového dobrodružství a do takového rizika. Ale zase mě to velice bavilo, byla to, jak se s oblibou říká, výzva a byly i velice pěkné ohlasy, kritické i divácké. A navíc byli lidé slitovní a milí, když jsem je upozornil,že riskují zároveň se mnou, že se to - zrovna dnes - nemusí vůbec podařit. Což se také někdy stalo... i když, naštěstí, k úplné katastrofě nedošlo.
Pak jsem dělal ještě pár samostatných večerů - a v Brně, v Redutě, triptych Brněnský proklatec, Brněnské morytáty a Z mého života. Dohromady už těch mých večerů bylo tak kolem čtyřicítky.
Výtvarně a zčásti i hudebně bych na věci spolupracoval s Davidem Cajthamlem, budu mluvit, možná zahraju a budu i zpívat. Jistě budou také ohně a další se uvidí. Zkrátka, udělám, co můžu a kdo tohle dobrodružství bude chtít podstoupit se mnou, ať přijde a připraví se opravdu na všechno! Jste srdečně zváni.
Arnošt Goldflam